Název

Polička - architektura 20. století

Popis

Město Polička na Českomoravské vysočině je známé svým historickým jádrem, které je městskou památkovou zónou.

Ve 20. století, v době první republiky, zde byly vybudovány architektonicky pozoruhodné stavby, přestože nejsou tak proslulé jako zachované gotické hradby, renesanční radnice s morovým sloupem nebo kostel sv. Jakuba s rodnou světničkou Bohuslava Martinů v jeho věži.

V letech 1923-24 byly v Poličce na pozemcích nad Synským rybníkem vystavěny dva soubory činžovních domů v rondokubistickém stylu podle návrhu pražského architekta Václava Flégla. Domy byly přednostně určeny pro státní zaměstnance (úředníky, učitele aj.). Čtyři domy byly postaveny na nábřeží Svobody a pět domů v dnešní ulici Edvarda Beneše. V každém domě se nachází šest bytů - vždy dva byty ve zvýšeném přízemí a v prvním patře a dva menší byty v podkroví. S ohledem na tehdejší způsob užívání bytů byly k domům přistavěny slohově přizpůsobené přístavky na otop, které jsou nyní používány jako sklady, pro úschovu kol, sezónního nábytku apod. Domy mají menší zahrady, v nichž se dosud pěstuje zelenina, drobné ovoce a květiny, a jsou užívány k odpočinku obyvatel domů. Název rondokubistického slohu vznikl podle charakteristických kruhů a půlobloučků na fasádě, které byly pro tento styl charakteristické. Obytný soubor v rondokubistickém slohu je v tak zachovalém stavu a stylově čistém architektonickém vyjádření jako v Poličce ojedinělý.

Budovu Masarykových škol ve slohu funkcionalismu na nábřeží Svobody realizoval v letech 1925 až 1928 místní architekt a stavitel Bohuslav Šmíd. Objekt byl rozdělen na dívčí a chlapeckou část s oddělenými vchody v průčelí budovy, v současné době jsou tyto části využívány pro třídy prvního a druhého stupně základní školy. Interiéry byly na svou dobu řešeny velmi moderně, na školní zahradě byla v posledních desetiletích vybudována nová sportoviště včetně běžecké dráhy.

Bohuslav Šmíd si postavil podle vlastního návrhu v letech 1933-1934 v ulici E. Beneše funkcionalistickou vilu. Navrhl ji jako obydlí pro svoji rodinu, ale i pro projekční kancelář, kterou umístil v přízemí. Budova je tvořena navzájem se pronikajícími kvádry, její dominantou je část s vysokým pásovým oknem s vitráží od Karla Svolinského. Architekt užil kombinace brizolitové omítky s režnými cihlami, kterou doplnil tmavě modrými rámy oken a bílými křídly.

Polička architektura rondokubismus fukcionalismus

Kategorie a štítky

Nastavení